Zamýšlím se nad tím, co je vlastně šťastný život? Pocit toho, kdy je jeden šťastný se dost liší. Někdo je rád sám a proto nikdy nebude šťastný ve vztahu. Takový člověk nebude prahnout po rodině. Spíše bude vyhledávat dobrodružství, poznávání nových zážitků, věcí a lidí. To ho bude naplňovat. Někdo by teď jistě rád dodal, že ve staří bude na vše sám. Dost obdobně on může říct, že ten kdo žije rodinný život, tak si třeba nemohl splnit přesně co chtěl, jelikož mu to situace nedovolila. Ani ne třeba z hlediska financí jako z přesvědčení partnera. Uvedu příklad: muž si chce pořídit motorku, touží po ní dlouho, ale jelikož si to jeho partnerka nepřeje, tak tento sen zavrhne. Může se to zdát jako kompromis, ale pro někoho to může být omezující.

Smysl života je rozmanitý. Nikdy to není jen černá a nikdy to není ani jen bílá. Aby jsme pochopili ražení ostatních, tak musíme koukat na obě strany mince. I pod slovem domov si každý z nás může představit úplně něco jiného. Dost často lidi říkají, že domov je tam, kde vyrůstali. Je jim to tam blízké, mají z toho místa spousta vzpomínek. Cítí se tam v bezpečí.

Dle mého domov není, tak úplně místo, spíše je to pocit. Kdekoliv a kdykoliv na světě budu s pocitem že jsem milována a miluju, ať už svoji rodinu a nebo svůj svobodný život, tak to je domov. Můžeme říct: „Lásko, jsem doma.“ Ano, v bytě nebo domě, kde na mě neprší, ale pokud se necítím šťastná, byť mám vedle sebe manžela, tak to slovo postrádá ten pravý význam. Možná se s tímto nikdo neztotožní, ale zkuste se nad tím jen trošku zamyslet. Nezavrhujte hned jiný názor, než máte vy samotný. Je v podstatě jednoduché na vše pohlížet povrchně a myslet si, že jinak už to není možné změnit, ale když odkryjeme tu tlustou vrstvu přetvářky, tak zjistíme, že teplo domova není u praskajícího krbu.